O víkendu jsem se vrátila z desetidenní dovolené v Katalánsku. S manželem jsme se potkali s přáteli a deset dní jsme strávili v kempu společně. Spali jsme ve stanu, pár nocí vymrzli, několikrát se spálili, hodně lezli, dost padali, hodně se váleli, četli, povídali si a dokupovali místní nealkoholické pivo a tortillu de patatas. Byla to skvělá dovolená. A protože mým přirozeným způsobem je vzít si z každé zkušenosti něco do každodenního života, sdílím tři malé velké věci, které si beru z téhle dovolené. Taky se dozvíte, o co se moje poznatky opírají v neurovědě. V některých se možná poznáte.
Když jsem v pohodě s děláním těch nejmenších možných kroků, daří se mi celkem obstojně udržet návyky, které vedou za mým snem, i v jiném režimu
Píšu. Román, povídky, poezii. Vydat knihu je mým snem 💭 a v posledním roce nacházím konečně udržitelnost v tom, co přesně pro to potřebuju dělat a jak o psaní nejenom mluvit, ale reálně se v něm posouvat.
Je to zhruba měsíc, co jsem začala psát každý den. Dřív by mi dovolená do toho hodila vidle 🏖️. Teď? Nepsala jsem sice každý den, ale hned několikrát jsem si na psaní prostor udělala. A napsala jsem zhruba dvacet stránek A5 📄.
Moje kouzlo? ✨
Být v pohodě s tím, že napíšu jenom JEDNU VĚTU. Cílit na tu nejmenší možnou jednotku, kterou prostě VŽDYCKY ZVLÁDNU.
I to se totiž počítá ✅ Zní to absurdně, ale jedna věta, jedna minuta, jeden shyb nebo jedno slovíčko může být rozdíl mezi tím, jestli další den uděláme deset... nebo se na to vykašleme 😅
Navíc… Často, když už začneme, strávíme u toho rovnou delší dobu ⏳ A pokud ne? Nevadí. Cíl byl přece jedna věta, jeden shyb, jedna minuta. Splněno.
⭐ Poklepejte se po rameni za to, že jste si udělali prostor pro něco, co je pro vás důležité.
Během posledního měsíce jsem několikrát pozdě večer sedla ke stolu, zapálila svíčku 🕯️, napsala pět vět a za tři minuty šla spát.
Stálo to za to? Rozhodně!
Posunulo mě to z dlouhodobého hlediska? Rozhodně!
Pomohlo mi to pokračovat v dalších dnech? Rozhodně!
Pomohlo mi to najít si na psaní i v úplně jiném režimu? Rozhodně.
Poslední dovolená je toho důkazem ☀️
Věděli jste, že…
🌸 V Japonsku se tomuhle principu říká Pravidlo jedné minuty
📘 Pro Jamese Cleara je tohle základem atomového návyku
Když si nekladu cíle na výkon, ale na proces, většinou zvládnu mimochodem i větší výkon 💪
Byla to lezecká dovolená. Sedm dní, to většinou znamená zhruba sedm lezeckých dní, zbytek resty a výlety. Od lezecké dovolené o Vánocích pravidelně trénuju, hodně padám, pracuju s hlavou a posouvám se. Cítím se dobře.
Dát si za cíl na lezecké dovolené ve Španělsku vylézt nějakou těžkou cestu by vzhledem k přípravě dávalo smysl. Jenže… Pro mě to pak znamená víc tlaku na výkon, což je to poslední, co na dovolené potřebuju. Protože to znamená, že je pořád něco, co chci tlačit v hlavě. Navíc to definuje “úspěch” mojí dovolené podle toho, jestli jsem zvládla jednu konkrétní věc, která závisí na řadě dalších faktorů. To je na mých deset zní moc velký tlak a pro mou hlavou totální průšvih.
Moje kouzlo? ✨
Když už si klást záměr, tak na proces. Nebo něco, co se hodí do dovolené.
S čím jsem na dovolenou přijela?
-
⭐ Chci si užít pořádně čtení a nicnedělání 📖
-
⭐ Chci se aspoň jednou úplně ztratit ve psaní. Zapomenout na čas a jenom tvořit.
-
⭐ Chci si prolézt a užít aspoň jedno 7a 🧗 Je to obtížnost, která je pro mě výzvou, ale ze zkušenosti vím, že je někdy zvládám úplně s přehledem. A je to obtížnost, která mě baví právě díky tomu, že je na hranici toho, co jsem v relativně krátkém čase schopná krokovat
Výsledek?
📚 Přečetla jsem celou knihu.
🖋️ Užila jsem si psaní.
💪 Nejen že jsem si užila a vylezla 7a, ale parádně jsem si užila i mnohem těžší cesty, které jsem ani zdaleka nevylezla, ale byla jsem z nich přesto nadšená.
Proč?
Protože jsem si to tam jela užít. Protože jsem byla v klidu. Protože jsem na nic netlačila. A to vedlo oklikou k větším výkonům. 🌀
Věděli jste, že…
🧠 Soustředění na výkon a na výsledek aktivuje v našem mozku amygdalu, centrum spojené s hlubokými emocemi a emočními prožitky, se stresem a tím i strachem z neúspěchu
🧠 Přílišný tlak na výsledek spouští v nervové soustavě sympatikus a reakci Fight or flight (Útok/Útěk, Bojuj nebo uteč)
🧠 Soustředění na malý krok v procesu (např. „napíšu jednu větu“, „prohlídnu si první chyty“) snižuje kognitivní disonanci – vnitřní konflikt („nejsem dost dobrý/á“, „zklamala jsem“).
Dovolená nemůže být jediný prostor, kdy si dovolím odpočívat, dělat věci jen tak a vypnout hlavu 🧘
Přes Vánoce jsme byli taky na lezecké dovolené ve Španělsku 🇪🇸. Strávili jsme tam tři týdny a mně trvalo dva týdny sklepat ze sebe nervy z náročného podzimu 🍂
Dovolenou jsem vážně potřebovala a trvalo strašně dlouho, než jsem se pořádně uklidnila mohla si ji začít užívat. V první fázi šlo ven vyčerpání a podrážděnost, kterou jsem neupustila dřív.
Byla to pro mě hodně cenná zkušenost, zase jsem se o sobě něco dozvěděla. Od ledna si na pauzy a udržitelnost dávám sakra pozor a vyplatilo se. Tuhle dovču jsem si užívala od prvního dne a vzhledem k tomu, že jsem v novém roce začala úplně jinak prioritizovat a začala jsem ty nejdůležitější věci vážně DĚLAT (hlavně psát, hodně chodit a hýbat se a cvičit na záda), podařilo se mi prioritizovat i na dovolené.
Výsledek?
Parádně jsem si odpočinula, udělala si obrovskou radost psaním, hodně se v něm posunula a přijela tak vysluněná, že jsem se na práci těšila. Po tom, co jsem dobíjela a dělala věci pro sebe, tady zase naplno můžu být pro vás.
Znovu jsem si uvědomila, že dovolená pro mě nemá - nemůže! - být spása, když už melu z posledního. Pokud vím, že potřebuju vypínat hlavu, tvořit, hýbat se, být venku a dělat věci jen tak, abych se dlouhodobě cítila dobře, potřebuju to po kouskách dělat průběžně.
Věděli jste, že…
🧠 Pravidelný odpočinek zvyšuje neuroplasticitu mozku a tím i schopnost učit se a adaptovat?
Jsou to zázračné tipy, které svět ještě neslyšel? Samozřejmě že ne 😄
Jsou malé velké objevy. Rozdíl mezi poučkami jako “dělej malé krůčky” nebo “najdi si čas na odpočinek” a těmihle body je osobní zkušenost. Moje zkušenost. A pro vás možnost sledovat, jakým způsobem může fungovat vyhodnocování a reflexe, která dalece přesahuje učebnicové mindsetové tipy a triky, protože zcela vychází ze sebepoznání, sebereflexe a prioritizace.
✨ To je způsob, kterým z pouček a rad uděláte vlastní zkušenost.